Tenhle příspěvek bych chtěla věnovat všem venkovanům. Po mnoha letech života ve městě jsem zapadla do zapadákova. A už sem patřím. Jsem venkovan a myslím, že mi to i jde.
Můj život se zjednodušil a s ním i má hlava. Většinou mám vypnuto – jsem zaneprázdněna pobytem v šuplíku obsahujícím NIC. Když myslím, nemyslím. Tomu odpovídá i má schopnost vést dialogy s okolím. Naštěstí je okolí prořídlé. Frekvenčně pravidelně potkávám, mimo naši 6ti člennou rodinu, tři lidi, se kterými udržuji plodnou konverzaci. Na cestě do školy a ze školy je prvním pan ‚Prdelka‘. Říkáme mu tak, protože mě tak oslovuje od doby, kdy jsme se sem nastěhovali. Na moje zdvořilé „Dobrýý dén“ (ano, žila jsem dlouho v Praze) mi odpovídá „Nazdar Prdelko“, a dodá: „to je dnes horko/zima/chčije/sucho/mrazivo/větrno“. Tím je zahájena moje meteorologické okénko interakcí s okolím. Druhá osoba, kterou potkávám je paní ‚provozní‘ místní ZŠ/MŠ. Po té, co jsem se jednou pokusila odejít v návlecích mě s povytaženým obočím sleduje při příchodu i odchodu. Vyžaduje hlasitý pozdrav od dětí i dospělých, já se snažím nezklamat. Hlasitost mi jde. Třetí osobou je paní učitelka mého syna. Šmrncovní, roztomilá ženská, nižšího vzrůstu s vysokými podpatky, která se mě se železnou pravidelností ptá, jestli si na ni syn nestěžoval. Odpovídám krátce: „Ne. A on na mě?“
Pak jdu domů. Samozřejmě se po cestě opět poprdelkuji. „Pořádná zima, Prdelko, což?“
S příjemně prázdnou, vykouřenou hlavou se vracím domů, koukám na stromy obalené jinovatkou, poslouchám šustivý vítr, chce se mi zastavit a zůstat stát, zakořenit. Taková dávka ticha by s měsťákem sekla. Se mnou už ne, jsem tu doma.
Vykuřování je staré asi tak, jako používání ohně. Lidé věřili, že to, co odchází s kouřem směrem k nebi, se dostane k Bohu. Pálení bylinek, dřev, pryskyřic má ale hlubší význam. Vykuřováním se místnosti čistí a dezinfikují. Vdechováním kouře se léčí nemoci, odbourává stres a napětí, ovlivňuje snění, prohlubuje meditace, zvýrazňují modlitby a magické rituály, zesilují intuice, pomáhá nám vrátit se k přírodě a zesílit její vnímání. Mimo aromateraputické účinky, podtrhuje třeba zrovna vůně kadidla tajemství Vánoc a jejich symboliku.

Budete potřebovat:
kadidlo (k dostání zde)
myrhu (k dostání zde)
samozápalné uhlíky (koupíte v Tabáku, anebo je budete mít v hotovém balíčku)
jemnou himalájskou sůl (k dostání zde)
žáruvzdornou misku
zápalky

Balíček od balíků z venkova!
Chcete si zjednodušit život? Pořiďte si hotový balíček na výrobu domácí přírodní kojenecké i dospělácké kosmetiky a lékárny přímo tady.

Do misky nasypte himálajskou sůl.

Uhlík si přidržte v kleštích, zapalte a nechte ‚vyjiskřit‘- trvá to pár sekund.

Žhavý uhlík položte do misky se solí. Na něj nasypte pár kousků kadidla, myrhy, nebo obého.

Místnosti si vykuřte dle libosti. S miskou můžete pomalu chodit, pohupovat, nebo ji i nechat stát na jednom místě. Aromaterapeutický účinek zůstane v místnostech i dlouho po vykuřování.

Tvoříte rádi užitečné věci?
Pak si pořiďte tuhle knížku a změňte taky svůj život k lepšímu! 🙂
http://www.essential.cz/www-essential-cz/eshop/36-1-KNIHA-Delame-si-to-doma-sami